Detoxikácia
DETOXIKACE
Současné životní prostředí (vzduch, voda i potraviny) s sebou nese výrazné riziko zanesení organismu chemickými látkami, těžkými kovy, radioaktivitou, plísněmi, viry, bakteriemi, atd. Každý člověk je tomuto riziku vystaven, ne však každý je k těmto jedovatým látkám vnímavý. Při současném životním stylu je důsledná detoxikace organismu jedním z prvních předpokladů léčby jakékoliv nemoci. Je prospěšná pro každého člověka i preventivně. Detoxikací chceme dosáhnout jasného cíle - zbavit tělo jedů, neboli toxinů. Lidský organismus funguje na základě hormonálních, enzymatických, fermentových, imunitních a dalších dějů. Jestliže člověka chceme uchránit před ztrátou zdraví, tedy před dysfunkcí jeho těla, musíme optimalizovat výše uvedené pochody.
Aloe Vera (Aloe pravá)
Již po staletí je Aloe Vera považována za zázračnou rostlinu a proto je také náležitě chráněna. Jedním z tajných zkrášlovacích přípravků Kleopatry i Nefertiti byla i pověstná Aloe Vera a ve Starém Egyptě byl gel z této rostliny známý svými účinky na krásu, zdraví a dlouhý život. Již tenkrát objevili jeho schopnost omlazovat a zkrášlovat pokožku (což spočívá především ve schopnosti udržet přirozenou vlhkost pleti) a dodnes ji využívají současné kosmetické firmy do kosmetických přípravků. Sám Hippokrates, proslulý antický lékař, v souvislosti s jejími léčebnými účinky pronesl moudrou větu: ,,Lékař pomáhá, ale příroda léčí.“
Mnohaletý výzkum nejrůznějších vědeckých týmů i jednotlivců z oborů biologie, medicíny i kosmetiky zabývající se složením dužnatých listů Aloe Vera ovšem v současnosti přináší pozoruhodné, překvapující výsledky svědčící o tom, že nejde jen o nenápadnou subtropickou rostlinu, ale o ,,dar od boha“ s úžasnými léčivými účinky, svou šířkou a silou působnosti přesahující jakýkoliv lék současné veškeré možnosti moderní civilizace využívající farmakologie.
Aloe Vera je rostlina suchých tropických oblastí s extrémně vysokými teplotami. Doma je v Mexiku, na Kubě, v Brazílii, v Africe. V buňkách listů vzniká hustá šťáva. Šťáva obsahuje okolo 200 vysoce hodnotných, biologicky aktivních látek. Kromě jiných to jsou enzymy, vitamíny, minerální látky, bioflavonoidy, cukry a esenciální aminokyseliny. Právě toto seskupení účinných substancí přináší pozitivní účinky na lidský organismus. Důležité je zejména to, že minerální látky, stopové prvky, vitamíny a ostatní substance se v extraktu z Aloe Vera nacházejí ve vzájemně vyváženém poměru.
Účinné látky v Aloe Vera
Monosacharidy a polysacharidy: Acemannan, arabinosa, galaktosa, glukosa, mannosa, rhamnosa, xylosa, kyselina hexuronová, kyselina glukuronová, kyselina galakturonová, celulosa.
Aminokyseliny: Lysin, threonin, valin, methionin, isoleucin, senilalanin, tryptosan, arginin, kyselina asparagová, serin, kyselina glutamová, glycin, alanin, cystin, tyrosin, histidin, prolin, hydroxyprolin, leucin, asparagin, glutamin.
Enzymy: Oxidasa, katalasa, amylasa, bradykinasa, cellulasa, lipasa, allinasa, fosphatasa, kreatin-fosphokinasa, dehydrogenasa, SGO-transaminasa, SGP-transaminasa.
Vitamíny: Vitamín A,B1, B2, B6, B12, C, PP(niacin), E, kyselina folová (listová), beta karoten, cholin.
Minerály: V8pník, draslík, magnézium, sodík, měď, železo, zinek, mangan.
Steoroly: Campesterol, lupeol, beta-sitosterol.
Aminocukry: Glukosamin, galaktosamin.
Ostatní: Kyselina jablečná, lignin, sapogenin.
Aloe Vera obsahuje velmi mnoho biologicky aktivních molekul, až 200 látek, které vykazují rozličné léčivé schopnosti. Z nejdůležitějších:
· Např. emodin v laboratorních testech zabránil dělení rakovinných buněk a navodil v nich apoptózu, což je označení pro naprogramovanou smrt buňky. Naše tělo apoptózu využívá k odstranění nepotřebných, poškozených a ,,nenormálně“ se chovajících buněk.
· Další sloučenina di(2-etylhexyl)ftalát (DEHP) ve zkumavce utlumila množení leukemických buněk.
· Nejvýznamnější postavení mají tzv. mucinózní polysacharydy– MPS(acemanany, acetylované polymanózy). Jsou to ,,složité“ cukry, které se podle délky svého molekulárního řetězce dají rozdělit do 4 skupin. Prof. Dr. Ivan Danhof z University of Texas objasnil, jaké zdravotní účinky mají jednotlivé skupiny:
1. skupina – protizánětlivé a krevní cukr normalizující mucinózní polysacharidy (MPS). Jsou to krátké (50 - 600 molekul obsahující MPS) řetězce, které redukují zánětlivou reakci provázející nemoci jako ulcerózní kolitida, artritida a gastrický reflex, který se lidově označuje jako pálení žáhy. Pomáhají snižovat krevní cukr u diabetu (cukrovky) typu I a II.
2. skupina jsou tzv. zametači volných radikálů. Tvoří je střední (do 1500 molekul MPS) řetězce. Jsou to velmi efektivní vnitrobuněčné antioxidanty a zametači volných radikálů, což je velmi důležité při prevenci a léčbě arteriosklerósy, srdeční choroby a Parkinsonovy choroby.
3. skupina jsou antipatogenní mukopolysacharydy. Jsou označovány jako dlouhé (obsahující do 5000 molekul MPS) řetězce. Mají přímý antibakteriální, antivirový, antifungicidní (protiplísňový) a antiamébový (proti prvokům) efekt.
4. skupina jsou stimulanty imunitního systému (IS). Jsou to velmi dlouhé (až 9000 molekul MPS) řetězce. Imunomodulující, to znamená, že příznivě ovlivňují funkci imunitního systému. Když je aktivita IS nízká, tak ji posílí a když naopak je pro organismus nepříznivě vysoká, tak ji utlumí. MPS mají díky imunomodulaci významný léčivý efekt při boji s AIDS, chronickým únavovým syndromem, různými chronickými infekčními chorobami, rakovinou, srdečním onemocněním, autoimunitním onemocněním a s mnoha dalšími, imunitou podmíněnými chorobami.
